KDYŽ JE DEFÍK V DEFÍKU
2019
Autor: Petr Holeček, Foto: Ondřej Kroutil
Záchranářům z Horské služby na Šumavě pomáhají každý den pravověrné offroady. Některá místa jsou tak špatně přístupná, že na ně s lékařským vybavením a nosítky vyjedou jen skuteční „horalové". Mezi hvězdy tu patří Land Rover Defender a Toyota Land Cruiser LC 76. Strávili jsme se členy zdejší základny nedělní odpoledne.
Tak tohle je asi jediná možnost, kdy můžete vidět defíka v defíku. Když horský záchranář Petr otevře zadní dveře modrého Land Roveru Defender, ukazuje na různě velké žluté vaky a červené batohy. V jednom z nich je i defibrilátor, lidově zvaný defík. Drahocenný přístroj, který se používá při selhání srdce a má stejnou přezdívku jako terénní auto se znakem Horské služby ČR, které jej vozí.
Vak na mrtvoly a rakev
„Ale je tady toho víc. Takže zleva, podvěsová letecká transportní síť pro zraněného, když ho vytahujeme na laně nebo palubním jeřábu pod vrtulníkem. Vakuové dlahy. Láhev s kyslíkem pro dýchání. Zdravotnický kufr. Záchranářský batoh, tamhle jsou vysílačky, navigace a mapy, horolezecká výbava, naše helmy, helmy pro zraněné a také výbava do vzduchu. Jsme totiž i letečtí záchranáři," říká Petr Pospíšil mladší, který se stará o vozový park záchranářů z oblasti Šumava. „Jo a támhle, to je vak na mrtvoly," pošle rázem do reality popis vybavení speciálně vybaveného auta. „Ne všechny naše záchranné akce končí tak, že jsme někoho zachránili. Občas přijedeme na místo a je to už spíše práce pro koronera," dodává sympatický mladý muž, ale to už dává nohu na zadní stupačku, druhou pak na rezervu zavěšenou na dveřích a vyšvihne se na střechu.
„Ve speciálně vyrobené ,,rakvi" na střeše pak máme ještě lehátko, nářadí, hever a také sked. To jsou nosítka, která kloužou třeba i po kamenech a může se na nich spouštět zraněný," dodává. Lano je tu pak pro vybudování tyrolského traverzu. To je lanové přemostění, přičemž na laně může „jet" právě i sked. Tohle auto je dokonalý hybrid sanitky a záchranářského auta. A když je potřeba, je v autě místo i na motorovou pilu nebo skialpinistické lyže.
Oplechovaná legenda
Zatímco Petr zavírá těžké víko rakve, obcházíme nadupaně působící offroad s bodrým vousatým chlapíkem. Když vidíte náčelníka šumavské horské služby Michala Janďuru poprvé, řeknete si: Tak s ním bych se nechtěl v hospodě dostat do hádky. Pevný stisk ruky, ošlehaná tvář, hluboký pohled. Takhle má vypadat šéf. Náš zájem o techniku, kterou ve třech jeho pracovních obvodech Šumavy denně používá čtrnáct záchranářů, je ale opravdový. A tak je i Michal, který je zde náčelníkem už od roku 2008, velmi milý a sdílný.
„Defík má oplechovaný podvozek, oplechování je mimochodem i uvnitř. Asi si dovedete představit, jaké lidi a v jakém stavu převážíme a proto je důležité auto pořádně čistit. Teď v zimě máme nasazené pneumatiky s ocelovými hřeby, na každé gumě jich je 105. Tohle auto u nás už slouží od prosince 2014," doplňuje. Má teplovzdušné a teplovodní nezávislé topení, naviják Warn, dálkově ovládaný světlomet, pro cestu v těžkém terénu jsou pak nedocenitelné speciální tlumiče, šnorchl a uzávěry všech diferenciálů. Pod kapotou je naftový čtyřválec o obsahu 2,2 litru a síle 96 kW.
Auto, které speciálně upravil Autosalon Dajbych, je originál. Sami záchranáři si stále vymýšlejí další úpravy, takže každý nový vůz je jiný, než ten před ním. „Náš předchozí Defender byl také skvělý, bohužel už dosloužil. V něm ale bublal pětiválec s obsahem 2,5 litru. Škoda, že tento motor nemá tolik síly," usmívá se Petr Pospíšil. Původní šumavský Defender měl předobraz v záchranářském vozidle na Islandu. „Ano, původně jsme si prohlíželi desítky fotek zástaveb islandské firmy Arctic Truck, to nás inspirovalo k tomu, abychom přesně věděli, co chceme," říká Michal Janďura. „Velký dík pak patří zástavbáři Josefu Jíšovi," dodává.
Nic lepšího není
Pro oblast Šumavy je k dispozici deset aut, také jedenáct sněžných skútrů a osm čtyřkolek se speciální výbavou. Pro lépe dostupné lokace je k dispozici upravený VW Transporter a referentské vozidlo náčelníka VW Multivan. V garáži dispečinku v Železné rudě obdivujeme upravený Defender, ale to už venku zastavuje další zdejší hvězda – Toyota Land Cruiser LC 76. Ta má téměř totožné vybavení jako Defender s mohutným stříbrným boxem na střeše, ale samozřejmě se liší z hlediska pohonné jednotky. Tenhle kousek legendárního offroadu, který rovněž upravil Autosalon Dajbych a zástavbář Josef Jíša, má 230 koní ve čtyřlitrovém šestiválci. „Potřebovali bychom ty dvě auta skloubit," směje se náčelník Michal. „Defender má skvělé křížení náprav a když si odmyslím neduhy typu, že má palivový filtr nesmyslně v pravém zadním blatníku, takže v zimě lehce zamrzne, je v terénu nepřekonatelný. Toyota má zase lepší motor," dodává. Splňuje pak perfektně požadavky na převoz pacienta, protože jde o 25 centimetrů prodlouženou verzi řady 70 Land Cruiseru. Na tuhém žebřinovém rámu může být nástavba, kam se vejdou nosítka i s dalšími záchranáři a vybavením a to jiný offroad v současné době nenabízí. A Defender se už nevyrábí. „Pozornost zasluhují i tuhé nápravy – přední náprava je odpružená vinutými pružinami, zadní náprava listovými pery," říká Petr Pospíšil.
Chce to sílu, ale i srdce
Sílu a schopnosti Land Roveru Defender v záchranářské úpravě jsme si vyzkoušeli i v terénu. Na Šumavě bylo v půlce března dost větrno a chvílemi to vypadalo, že se přes hromady zledovatělého sněhu na silnici nedostaneme dál. Jedeme na jednu špatně přístupnou cestu v lese vyzkoušet naviják a tak máme čas si povídat. „Tu práci musíte brát jako poslání, ale je to i koníček a srdcová záležitost. Je mezi námi plno bývalých policistů, také jsme skoro všichni závodně lyžovali," říká náčelník Michal Janďura. Už jeho otec byl členem Horské služby, a jak nám řekl, možná v jeho stopách půjde i jeho syn. U Horské služby je Michal už od roku 1995. Je to železnorudský rodák, stejně jako správce vozového parku a dispečer Petr Pospíšil. I jeho otec dělá pro záchranáře, nevodí ale auta, nýbrž psy jako psovod. Jako profík tu Petr pracuje od roku 2012, vystudoval ale dopravní školu v Plzni a původně se živil jako profesionální řidič. „Zrovna včera jsme měli zkoušky vytrvalosti," říká Michal a ukazuje na hory v dáli. „Abyste se mohli stát členy horské, musíte bydlet nejen v blízkosti základny, ale také být fyzicky zdatní. Třeba jen skialpový okruh má necelých osm kilometrů s převýšením 680 metrů. Zvládnout ho musíte za hodinu a dvacet minut. Včera to ale jeden kluk dal i za čtyřicet," usmívá se.
Fotogalerie
